SBÍRKY SBÍRKY


aktuální počet sbírkových předmětů: 44864

Jaro

Autor: Heermann J. J. (autor); Heermann Paul
Instituce: Národní galerie
Sbírka: Sbírka starého umění
Podsbírka: Plastika
Materiál: mramor bílý; žlutý alabastr
Rozměr: výška soklu=16cm; výška díla=60cm; šířka díla=22,5cm; hloubka díla=22,5cm
Geografie:

Datace: (kolem r. 1700)
Inventární číslo: P00001

Mramorové bysty čtyř ročních dob pocházejí velmi pravděpodobně z interiérů zámku Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka v Praze-Troji a bývají datovány v rozpětí let 1690 až 1708. V někdejší Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze zahajovala tato čtveřice řadu barokní plastiky a byla vystavena již v první expozici ve Šternberském paláci na Hradčanech. Celá čtveřice byla zprvu připisována Berninimu, později italskému mistru z konce 17. století. Pokud jde o typové předlohy, je známo, že barokní zobrazení ročních dob a zvláště Zimy jako starce zahaleného v kožešinovém plášti mělo nejen italské, zvláště benátské dobové vzory, ale také francouzské inspirace, například v okruhu Girardonově. Siegfried Asche kdysi spojil všechny bysty s Paulem Heermannem s odkazem na jeho účast při výzdobě zámeckého schodiště v Troji, Oldřich Blažíček naproti tomu navrhl připsání Johannu Georgovi Heermannovi, Paulovu strýci a prvnímu učiteli, rovněž podle slohové a typové souvislosti s trojskou plastikou, a to zejména Alegorie Zimy s tamní postavou Krona. Nedávno Eike Schmidt upozornil na to, že vypracování drapérií má morfologicky blízko k pracím Giulia Cartariho, Berniniho nejoblíbenějšího odchovance. Alegorie Léta a Podzimu dlouhodobě zdobily tzv. Čínský kabinet v interiéru Šternberského paláce, alegorické zpodobení Zimy zase patřilo mezi výrazné sochařské exponáty expozic barokního umění v Čechách v Klášteře sv. Jiří a ve Schwarzenberském paláci. Od konce roku 2019 jsou všechny čtyři exkluzívní mramorářské práce instalovány znovu pospolu v expozici Sbírky starého umění, která byla pod názvem Staří mistři zpřístupněna v interiérech Schwarzenberského paláce na Hradčanech.