SBÍRKY

Národní galerie

Sbírky

Architektura a modely

Značnou součástí kurátorské práce v Národní galerii Praha je sbírka architektury, která se řadí mezi největší sbírky této instituce. Zaměřená je především na českou architekturu od roku 1945, je v ní ale zastoupena i celá řada meziválečných návrhů, stejně jako prací z 19. století. Sbírka architektury obsahuje i důležitý soubor dokumentace týkající se stavby a rekonstrukce Veletržního paláce. Sbírka je podle povahy materiálů dělena na sekce plánů, kreseb, fotografií a negativů, modelů a samostatnou kapitolu tvoří také grafika s architektonickými náměty.

Za dobu své existence připravila sbírka architektury řadu výstav, včetně těch zahraničních: Česká a slovenská novofunkcionalistická architektura (ve spolupráci se Slovenskou národní galerií, Benátky, 1991), Prague 1881–1941 (ve spolupráci s Národním technických muzeem a Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, Edinburgh, 1994), Logika, řád, struktura (Benátky, 1996), Přirozená architektura (Benátky, 2010). V Národní galerii Praha pak proběhly mimo jiné výstavy Praha v kresbách Bohumíra Kozáka (1992), Josef Schulz (1992), Sorela. Česká architektura 50. let (1994), Josef Havlíček (s Blokem architektů a výtvarníků, 1999), Fenomén Baťa (ve spolupráci s Krajskou galerií výtvarného umění ve Zlíně, 2009), Karel Prager (2013), Příběh Veletržního paláce (2014), Sen a skutečnost: 30 let sbírky architektury v Národní galerie v Praze (2016), Nebourat! Podoby brutalismu v Praze (2020).

Grafika

Sbírka grafiky a kresby Národní galerie v Praze náleží mezi první desítku největších a nejvýznamnějších grafických sbírek v Evropě. Svým počtem kolem 400 tisíc grafik a kreseb a zlomků iluminovaných rukopisů od středověku do současnosti je největší sbírkou Národní galerie.

Její podoba a obsah se vyvíjely poměrně složitě a zpočátku nezávisle od Obrazárny vlasteneckých přátel umění. Nejdříve šlo o grafický fond Akademie, který měl sloužit zejména výuce. Postupně do sbírky přicházely další grafické kolekce, ke kterým přispěli významní sběratelé jako například Josef Hoser. K faktickému založení „Kabinetu rytin“ došlo v 80. letech 19. století díky velkorysým donacím a aktivitám Vojtěcha rytíře Lanny. Když se v roce 1942 sloučily Moderní galerie a Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, byl obohacen také „papírový fond“. Během 40. let 20. století se připojilo například tzv. Hollareum, sbírka díla Václava Hollara. Jako speciální oddělení grafická sbírka Národní galerie vznikla v roce 1942 a nejdříve našla sídlo v Kramářově vile na Letné. Od té doby do sbírky přibyly různými cestami další početné soubory. Dnes sídlí Sbírka grafiky a kresby v Paláci Kinských, kam byla přestěhována již v roce 1949.

Sbírka obsahuje velmi kvalitní kolekce německé a nizozemské grafiky 16. století s díly Albrechta Dürera a jeho současníků, Hieronyma Cocka či Hendricka Goltzia a jeho žáků, významně je zastoupena také italská renesanční kresba. Slavný autoportrét Giuseppe Arcimbolda je součástí vynikající kolekce rudolfínské kresby a grafiky. Z důležitých fondů můžeme dále jmenovat konvolut leptů Jacquese Callota, nebo sbírku grafických listů Rembrandta van Rijn a jeho školy. Středoevropskou – zejména českou – grafiku a kresbu 17. století zastupují například kresby Karla Škréty aj. Sbírka více než 5 tisíc grafik a kreseb Václava Hollara náleží mezi tři nejvýznamnější svého druhu na světě. Z početného fondu 18. století jmenujme například téměř kompletně zastoupenou grafickou tvorbu Giovanniho Battisty Piranesiho.

Početná sbírka umění 19. století obsahuje díla rodiny Mánesů, či lepty Josefa Berglera, kresby Caspara Davida Friedricha, nebo z pozdějších například Edvarda Muncha a další. Velmi významná je kolekce prací na papíře z tzv. Francouzské sbírky s díly Pabla Picassa či Georgea Braquea. Vysoce kvalitní soubor evropské secesní a dekadentní tvorby reprezentují například Alfons Mucha nebo Egon Schiele. Ve sbírce nechybí ani díla Františka Kupky. Česká moderna je zastoupena kresbami Bohumila Kubišty či Otto Gutfreunda, grafickými listy Emila Filly, surrealistickou tvorbu Jindřicha Štyrského nebo Toyen. Z druhé poloviny 20. století lze jmenovat tisky Vladimíra Boudníka, lepty Jiřího Balcara, nebo koláže Jiřího Koláře. Z nejvýznamnějších konvolutů sbírky je třeba vyzdvihnout celistvý soubor kreseb Jana Zrzavého. Autory z 2. poloviny 20. století a současnosti zastupují jména jako Adriena Šimotová, Alena Kučerová, Karel Malich, Jitka Válová, Jan Křížek či Ján Mančuška.

Sbírka grafiky a kresby je tedy pestrý a bohatý sbírkový fond nejrůznějších období a stylů. Protože však umělecké práce na papíře nelze dlouhodobě vystavovat, bývají kresby a grafiky pravidelně prezentovány v krátkodobých výstavách a v grafických kabinetech. Badatelé mohou originály studovat ve studovně sbírky v Paláci Kinských.

Kresba

Malba

Podsbírka české malby dnes zahrnuje díla z období klasicismu, empíru, romantismu, realismu a nejrůznějších směrů a uměleckých proudů konce 19. století, včetně naturalismu, symbolismu, impresionismu a secese, např. Josefa Navrátila, Josefa Mánesa, Adolfa Kosárka, Karla Purkyněho, Jaroslava Čermáka, Antonína Chittussiho, Václava Brožíka, Františka Ženíška, Jakuba Schikanedera, Vojtěcha Hynaise až po díla autorů nastupujících na uměleckou scénu v devadesátých letech 19. století: Jana Preislera, Antonína Hudečka a Antonína Slavíčka. Součástí sbírky je i jedinečný soubor obrazů Františka Kupky od devadesátých let 19. století až po třicátá léta 20. století, včetně obrazu Amorfa. Dvojbarevná fuga. Období první poloviny 20. století je zastoupeno zásadními soubory obrazů Augusta Brömseho, Josefa Čapka, Vincence Beneše, Františka Foltýna, Karla Holana, Miloslava Holého, Georga Karse, Pravoslava Kotíka, Bohumila Kubišty, Rudolfa Kremličky, Otakara Kubína, Františka Muziky, Willi Nowaka, Vojtěcha Preissiga, Jindřicha Pruchy, Václava Špály, Jindřicha Štyrského, Toyen, Jana Zrzavého a řady dalších.

Nejvýznamnější část sbírky zahraničního umění představuje sbírka francouzského umění 19. a 20. století s obrazy Camille Corota, Gustava Courbeta, Eugène Delacroixe, Camille Pissarra, Augusta Renoira, Clauda Moneta, Alfreda Sisleye, Georgese Seurata, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri de Toulouse-Lautreca, Paula Cézanna, Georgese Braquea a Pabla Picassa a plastikami Jean Baptista Carpeauxe, Augusta Rodina a Emile Antoine Bourdella. Početně je také zastoupena tvorba německých a rakouských autorů s významnými díly Caspara Davida Friedricha, Ferdinanda Georga Waldmüllera, Maxe Liebermanna, Lovise Corintha, Emila Orlika, Maxe Oppenheimera, Oskara Kokoschky, Egona Schieleho a Gustava Klimta. Menší fond tvoří díla ruských malířů, např. Ilji Repina, Ivana Konstatinoviče Ajvazovského, Aristarcha Vasiljeviče Lentulova a autorů z dalších evropských států, např. Edvarda Muncha, Gino Severiniho či Constantina Meuniera.

Neurčená

Nová média

Obrazy

Plastika

Podsbírka české plastiky čítá rozsáhlý konvolut děl od počátku 19. století od Václava Levého, Josefa Malínského, Václava Prachnera přes soubory děl Františka Bílka, Josefa Mařatky, Ladislava Šalouna, Stanislava Suchardy, Otto Gutfreunda až po kinetické plastiky Zdeňka Pešánka a tvorbu sochařek Mary Duras, Marty Jiráskové a Hany Wichterlové. Významnou část tvoří umělecké pozůstalosti Josefa Václava Myslbeka, Bohumila Kafky a Jana Štursy.

Plastiky

SAU malba a grafika

Pro asijské sbírky v Národní galerii bylo ministerským dekretem v listopadu 1951 zřízeno Oddělení orientálního umění. V současnosti spravuje Sbírka umění Asie přes 13 tisíc uměleckých předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie a Předního východu.

SAU plastika

Pro asijské sbírky v Národní galerii bylo ministerským dekretem v listopadu 1951 zřízeno Oddělení orientálního umění. V současnosti spravuje Sbírka umění Asie přes 13 tisíc uměleckých předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie a Předního východu.

SAU studijní materiál

Pro asijské sbírky v Národní galerii bylo ministerským dekretem v listopadu 1951 zřízeno Oddělení orientálního umění. V současnosti spravuje Sbírka umění Asie přes 13 tisíc uměleckých předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie a Předního východu.

SAU užité umění

Pro asijské sbírky v Národní galerii bylo ministerským dekretem v listopadu 1951 zřízeno Oddělení orientálního umění. V současnosti spravuje Sbírka umění Asie přes 13 tisíc uměleckých předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie a Předního východu.

Současné umění a nová média